Jaká je budoucnost stravenek?

Stravenky ve světě

Stravenky jsou globální fenomén, který si oblíbili v mnoha koutech světa. Jde o rozšiřující se benefit, který se stává standardem. Pomáhá zvyšovat firmám konkurenceschopnost a motivovat zaměstnance k lepším výkonům. Mimo Evropu, kde jsou zavedeny v 20 zemích, můžete na stravenky nebo poukázky pro volný čas narazit třeba v USA, Brazílii, Mexiku, Jihoafrické republice, Spojených arabských emirátech, Číně, Indii i Japonsku. Nejvyšší hodnoty stravenek mají ve Francii a Švédsku.

Stravenky v České republice

Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že vláda plánuje zavést od roku 2021 tzv. stravenkový paušál jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle ní mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním. Provozovatelé poukázkových systémů se bouří, zaměstnavatelé návrh vítají. Majitelé stravovacích zařízení jsou rozděleni na část, která vidí ve změně spíše pozitiva a na část, která se bojí, že tím ztratí spoustu strávníků. A co na to zaměstnanci?

Češi patří mezi národy, které pravidelný oběd během pracovní doby zanedbávají. Jen 66 % Čechů si dopřeje vydatný oběd každý den. Od roku 2009, kdy proběhla první studie, se tento podíl zvýšil o 10 %. Přesto je Česká republika z měřených evropských zemích stále na poslední příčce. Naopak nejvíc dbají na každodenní oběd Francouzi, Portugalci ale i Slováci. V těchto zemích si dopřeje kvalitní polední jídlo každý pracovní den více než 76 % zaměstnanců. Hlavně je to důsledkem zavedení povinného benefitu ve formě stravenek. Naopak v České republice, vedle asi 1,5 milionu lidí, kteří dostávají stravenky, a dalšího 1,8 milionu lidí, kteří jedí v závodních jídelnách, je milion zaměstnanců, jenž nemá žádný benefit!

Až dvě třetiny těch, kdo dostávají stravenky, se alespoň třikrát do týdne stravují v restauraci. To znamená, že je využívají na to, na co byly skutečně určeny. V roce 2016 provedla GfK anketu mezi zaměstnanci a zjistila, že kdyby místo stravenek dostali hotovost, na zaplacení teplého jídla by ji použilo jenom 49 % z nich. Při otázce, jak často by ve stejném případě chodili na obědy, uvedlo 40 % respondentů, že by to bylo méně často. Vůbec potom nepřekvapí informace, že jenom 12 % zaměstnanců má ke stravenkám negativní vztah.

Stravenky a zdraví

Jedním z nejsilnějších argumentů pro zachování stravenek je ten, že člověk potřebuje teplé jídlo, aby byl zdráv. Pokud bychom je zaměnily za finanční paušál, s největší pravděpodobností by jej lidi utratili za něco jiného, než je oběd. Jejich stravovací návyky by se pravděpodobně změnili. Většina odborníků na výživu se shoduje, že každý člověk by měl denně přijmout 2 teplá jídla. Průzkumy ukázaly, že „obědový výjezd“ má i jiná pozitiva. Podle studie Neuropea zabezpečuje také psychohygienu. V praxi to znamená, že během oběda si odpočineme od povinností, máme možnost se socializovat a lépe se seznámit s kolegy i jinak jako pracovně.

Budoucnost stravenek

Postupné vytláčení papírových stravenek elektronickými nebo mobilními je asi nezvratný proces. Vyřešilo by to mnohé neduhy, jako třeba zbytečná byrokracie, neúměrné marže stravenkových společností nebo omezené možnosti jejich využití.

A jak je to u vás? Využíváte stravenky v nějaké jejich formě? Nebo patříte k tomu 1 milionu zaměstnanců, kterým tento benefit zaměstnavatel neposkytuje?