Operátor výroby – kdo to je a co musí umět?

Pokud jste už někdy hledali práci na inzertním portále, popřípadě přes stránky agentury, nejspíše jste se setkali s pozicí operátora výroby. Ten se totiž v posledních letech stal jednou z nejvyhledávanějších profesí.
Přesto však mnoho uchazečů tápe nad tím, kdo to vlastně je. Kdo se na takovou pozici hodí, co musí umět a kolik si asi vydělá? Odpovědi jsme se vám rozhodli shrnout v následujícím článku.

Obecně platí, že se operátor výroby řadí mezi tzv. nekvalifikované pracovníky – pro výkon takové pozice tedy není třeba žádného konkrétního vzdělání. 

To nicméně neznamená, že uchazeč nemusí umět nic.

Operátoři by měli být především manuálně zruční a mít dobrý zrak. Náplní jejich práce je totiž nejčastěji montáž a kompletace výrobků, obsluha strojů, manuální i vizuální kontrola kvality a funkčnosti výrobků, balení či příprava výrobků na expedici, zapisování a aktualizace údajů pomocí skeneru a také pravidelná údržba strojů. 

Ačkoliv k tomu název pozice úplně nevybízí, práce je často vhodná i pro ženy.

Zejména ženy hledající práci se často zdráhají se na operátorské pozice hlásit. Bojí se fyzicky náročné práce, ryze mužského kolektivu nebo odmítnutí ze strany zaměstnavatele. Opak však bývá pravdou: mnoho zaměstnavatelů přijme ženy či páry bez problémů, práce nemusí být nijak fyzicky namáhavá a výjimkou není ani dílna s ryze ženským kolektivem. 

Povinnosti, tedy i fyzická náročnost práce konkrétního operátora, závisí na každém jednom zaměstnavateli a na předmětu jeho podnikání. V HAPI například nabízíme práci operátorům ve výrobě plastových odlitků, kabelových svazků, nebo nafukovacích matrací. 

Vzhledem k náplni práce a konkrétnímu zaměstnavateli se tak i mzda může zásadně lišit.

Průměrně se však operátorská mzda v Česku a na Slovensku pohybuje mezi 20 000 – 35 000 Kč. Zaměstnanci nejsou často ochuzeni ani o různé benefity. Těmi může být zvýhodněné či zcela hrazené ubytování, stravenky nebo dotovaná strava a někdy také příspěvek na dopravu.

Poslední neznámou pro uchazeče bývá časová náročnost zaměstnání.Také v tomhle je pozice velmi variabilní.

Operátoři výroby pracují v jednosměnných, dvousměnných i trojsměnných provozech.

Záleží tedy opět na konkrétním zaměstnavateli, jestli potřebuje operátory do nepřetržitého provozu, tedy nejčastěji na dvanáctihodinové, denní a noční směny, nebo jeho zaměstnanci pracují na osmičky v jedno, dvou či třísměnném provozu.